Postní doba

PŘÍPRAVA NA  OSLAVU

Ke každé oslavě patří také příprava. Neustálé „oslavování“ bez přípravy a bez všedních dní totiž dokáže plodit opět jen nudu a člověka nenaplní. Také církev vyzývá každoročně před oslavou velikonoc k intenzivní fázi života víry, k přípravě na nejvýznamnější křesťanské svátky.
Nikdo se přitom nemusí obávat pojmů jako „pokání“, „změna smýšlení“ a „obrácení“. Pro toho, kdo má v sobě alespoň trochu touhy po křesťanském životě, mohou být tyto pojmy a jednotlivé kroky inspirací i překvapením.

VÝZVA POSTNÍ DOBY: POKÁNÍ
Změna smýšlení o sobě, druhých a Bohu; změna jednání

„Čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1,14). Člověk, který slyší tato slova, může udělat jednu špatnou věc: obrátit se jen k sobě samému. Může se zabývat svými chybami, nedostatky, handicapy, hříchy atd.
Boží slovo ale vybízí k něčemu trochu jinému. Vybízí k obrácení našeho pohledu ne na nás samé, ale na Boha. Až poté může člověk vidět sebe samého, svůj život a i své okolí v nových souvislostech. Změna úhlu pohledu umožňuje i změnu jednání, postojů, ale i utvrzení v těch postojích a jednáních, které jsou dobré.
V životě víry jde o to, naučit se zlomit fixaci na sebe s věčným dotazováním se na to, jací jsme, a obrátit se k užitečnější otázce: „Kdo jsi, můj Bože?“ Pouze skrze laskavé ujištění jeho milosti můžeme poznat, že nás Bůh skutečně přijímá a miluje a že má pochopení pro naše nedostatky. A pouze tehdy můžeme konečně pochopit a akceptovat sebe samé a být v sobě uklidněni. Otázka: „Kdo jsem?“ vede dovnitř, kde lze nalézt jen málo odpovědí. Otázka: „Kdo jsi, můj Bože?“ vede ven, směrem lidské spásy.
Proto musíme Boha hledat v jeho slově zjevení, zvláště jak se nám sám zjevil v Ježíšově lidství. Nelze však jenom hledat, studovat a přemýšlet. Musíme zakusit nové setkání s Bohem. Poznávat jej z bezprostřední zkušenosti, modlit se, vést s ním dialog, říci mu tak čestně, jak dokážeme, kdo jsme, a musíme k němu obrátit své schopnosti vnímání, aby nám řekl, kdo je on sám.

KONKRÉTNÍ TIPY PRO POSTNÍ DOBU:
Prostředky pokání

MODLITBA
Už vědomý život v Boží přítomnosti je modlitbou

· Učiň si z modlitby zvyk: modli se ráno, večer, před jídlem.
· Modlete se společně v rodině, pro začátek alespoň při zvláštních příležitostech.
· Čti bibli: nejprve možná jen spontánně, později pravidelně.
· Vyprávěj o Bohu dětem.
· Účastni se liturgického života své farnosti: mše svaté, křížové cesty, bohoslužby smíření…
· Snaž se o dobré myšlenky, jsou předpokladem každého rozvoje.

Půst = modlitba tělem a duší, v sebeovládání a s fantazií.

ČINIT DOBRO (ALMUŽNA)
Dobro činíme už tehdy, když s druhými sdílíme čas a pozornost, radost i bolest, majetek a síly

· Pomáhej druhým nést jejich nouzi a poznávej skrytou bídu.
· Otevři uši i srdce pro malomyslné, bezradné a zoufalé.
· Měj starost o staré, nemocné a postižené lidi.

České slovo almužna vzniklo z řeckého elemosyné, které znamená milosrdenství, milosrdný vztah.

ZŘEKNUTÍ SE (PŮST)
Zřeknutí znamená, když k nutkání „muset mít“ řekneme ne

· Cvič se ve zdrženlivosti: v jídle, pití, kouření, sledování televize, nakupování…
· Dodržuj Popeleční středu a Velký pátek jako zvláštní dny půstu: jen jednou se najez dosyta a odřekni si maso.
· Přinášej páteční oběť – může mít různé formy: zřeknutí se masa, omezení konzumu. To, co je díky této oběti ušetřeno, by mělo přijít k dobru lidem v nouzi. Smyslu páteční oběti odpovídají také různé formy osobní a společné modlitby stejně jako služba a pomoc druhým.
· Jako postní oběť dej stranou určitou částku peněz: pro hladovějící a jinak trpící

Zřeknutí se: svobodný, zodpovědný a uvědomělý život.

SMÍŘENÍ
Zakusit smíření znamená vyměnit zlo za spásu

· Připravuj se na smíření v myšlenkách. Smíření není především něco, co musí být protrpěno, ale něco, co musí být slaveno. Smíření s Bohem i s bližním je pramenem radosti.
· Účastni se na slavení smíření bohoslužebnou formou: především při bohoslužbě pokání a ve svátosti smíření.
· Nech v sobě působit smíření, které ti bylo dáno.
· Sám nabízej smíření: učiň první krok k novému společnému začátku – objevuj v druhém to dobré – vzpomeň na to vše společné pěkné.

Smíření je postoj, který nás orientuje na Boha.