Vidly

Vidly

Videlské sedlo (930 m n. m.) je horské sedlo v hřebeni Hrubého Jeseníku, které odděluje Medvědskou hornatinu od Pradědské hornatiny.

Geomorfologie

Videlské sedlo odděluje od hlavního hřebene severovýchodně umístěnou Medvědskou hornatinu. Leží mezi Malým Dědem (1354 m) a Osikovým vrchem (1076 m). Na pradědské části hřebene pramení potoky, odvádějící vodu ze sedla – na východ Česnekový potok, na západ Bělá.

Doprava

Videlským sedlem prochází silnice č. 450, důležitá spojnice Jesenicka s Bruntálskem. Z Jeseníku vede tato cesta přes sedlo do Videl, kde odbočuje silnice č. 451 do Vrbna pod Pradědem, samotná silnice č. 450 pokračuje do Karlovy Studánky s možností pokračovat do Olomouce nebo Bruntálu. Videlským sedlem jsou vedeny důležité autobusové spoje. V zimním období může být toto spojení přechodně zablokováno.

Turistické trasy

Sedlo Videlský kříž je možné využít k nástupu na hřebenové trasy v obou částech hřebene – sedlem prochází žlutá turistická značka Stripe-marked trail yellow.svg. Na jihozápad vede prudkým stoupáním kolem vrcholu Malého Děda (1354) na turistickou chatu Švýcárna, odkud lze již pohodlně dojít na Praděd. Na opačnou stranu (severovýchod) prochází trasa hřebenem Medvědské vrchoviny přes sedla pod hlavními vrcholy této části Hrubého JeseníkuLysý vrch (1128 m), Jelení loučky (1205 m) a Orlík (1203 m). Dále pokračuje přes skalnatý vrch Kazatelny (925 m) až do sedla Rejvíz.

Vidly (německy Gabel) jsou malá vesnice (osada) v okrese Bruntál, část města Vrbno pod Pradědem, ležící na horním toku Střední Opavy.

Stojí zde dřevěná kaple svaté Hedviky. Nachází se zde několik starých šachet po těžbě železné a měděné rudy. Některé dokonce téměř na vrcholu Malého Děda. Z této šachty se vyvážela velmi kvalitní železná ruda (magnetit) do Německa. Doposud jsou zde patrné malé zbytky drtiče s vodním pohonem.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Videl podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[1]:

Rok 1890 1900 1910 1930 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 35 27 49 115 35 40 47 35 33

Ve Vidlech je evidováno 19 adres : 15 čísel popisných (trvalé objekty) a 4 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[2] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 12 domů, z toho 8 trvale obydlených.

Odkazy

Reference

 

  • Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083.

 

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

Externí odkazy