Veřejná sbírka

Na opravu vrbenského kostela, zahájena 1.9.2013. Transparentní bankovní účet u Fio banky.
Číslo účtu / Kód banky: 2900458315/2010
IBAN: CZ2620100000002900458315 BIC kód/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Adresa pro mezinárodní platby :Fio banka, a.s.,V Celnici 1028/10, Praha 1
Děkujeme všem dárcům !

Odkazy

www.doo.cz
Ostravsko-opavská diecéze
www.vrbnopp.cz
Oficiální stránky města
www.historie-vrbno.estranky.cz
Stránky o historii Vrbna pod Pradědem a okolí

Křesťanské weby

Reklama

Kontakt

Římskokatolická farnost

Vrbno pod Pradědem
Palackého 221          
793 26 Vrbno pod Pradědem              
tel.: +420 731534033
IČO: 65893468

email:

rkf.vrbnopodpradedem@doo.cz

 

Kdo je připojen

Právě přítomno: 20 hostů a žádný člen

Historie kostela ve Vrbně pod Pradědem

Na počátku 17. stol. stávala na náměstí ve Vrbně, r. 1611 povýšeném na město, katolická kaple sv. Michala, jež byla r. 1626 zničena protestanty. I vedlejší dřevěný kostelík, který byl v letech 1621-1624 vybudován habsburským arcivévodou Karlem, velmistrem řádu německých rytířů, byl téměř zničen. Na podzim r. 1634 přikázal řádový místodržící Georg Wilhem von Elkerhausen postavit nový, kamenný kostel, a to opět uprostřed náměstí.

Stavba probíhala od jara 1635 do podzimu 1637. Kostel byl podélný, jednolodní s čtyřbokou věží v ose hlavního průčelí a sakristii, připojenou k epištolní straně. Hlavní vchod byl v přízemí věže a další vchody byly proraženy v bočních průčelích.

Věž měla cibulovitou střechu. Vnitřek byl plochostropý s dřevěným podhledem, pokrytým malbami s biblickou tématikou.

Postupem času byl kostel, stavěný prý pro tisíc návštěvníků, obyvatelům Vrbna těsný. Od konce 18. stol. probíhaly přípravy k jeho zvětšení. Dokonce byl už několikrát dovezen a na poslední chvíli opět prodán stavební materiál. Situace se změnila až zásahem nového velmistra, arcivévody Maxmiliána, jenž dal popud nikoliv k přestavbě starého kostela, nýbrž k jeho zboření a vybudování nového. Vedením stavby nového kostela byl pověřen arcivévodův architekt Maxmilián Wilsch z Bruntálu a stavebním dohledem polír Josef Gruner. Jako stavitel je uváděn krnovský podnikatel Karl Latzel a jako tesař Johann Peschel z Rýžoviště.

28.5. 1837 začala demolice starého objektu a 24.9. téhož roku byl v přítomnosti velmistra položen základní kámen novostavby. Vzhledem k malé únosnosti sypké zeminy bylo zapotřebí vykopat velmi hluboké základy a podklad ještě zpevnit dubovými piloty. Z týchž důvodů byl pozměněn původní plán dvouvěžové stavby ve prospěch budovy s jednou, podstatně nižší věží. Během r. 1838 byla hrubá stavba lodi a kněžiště již hotova a pod střechou. Již 18.9. 1841 se mohl bruntálský děkan Johann Reichel obrátit na arcibiskupskou konzistoř se žádosti o vysvěcení téměř dokončené stavby. Oslavy svátku sv. Michaela archanděla se už konaly v novém kostele. Ke svému závěru však stavební práce nedospěly bez vážných komplikací. Při budování nejvyššího patra věže se ve zdivu objevily praskliny, věž se bez mála odtrhla od lodi a celé stavbě hrozilo zřícení. Ukázalo se, že ani podklad zpevněný pilotováním nemá žádoucí statistické vlastnosti a že stavební práce nebyly provedeny v náležité kvalitě. Plenty lícového zdiva byly vyvázány ze špatně vypálených cihel a kvalitní lité j ádro nahrazovala směs úlomků a rumoviska ze starého kostela. Vnitřní pilíře, zesilující zdiva, byly prý ponechány duté. Viníkem byl zřejmě architekt Wilsch. Arcivévoda Maxmilián při své návštěvě Vrbna v létě r. 1843 místo hotové novostavby nalezl ruinu. Na jeho příkaz byla stavba stažená železnými obručemi a trhliny ve zdivu a klenbě zaceleny.

Původně chtěl rozlícený velmistr ruinu rozmetat střelbou z děl.

Pět zvonů bylo do věže umístěno 18.6. 1844, v srpnu byly do kněžiště umístěny skulptury Bernarda Kutzera. Z následujícího roku pocházejí postranní oltáře, věnované továrníky Weisem a Grohmannem, a křížová cesta podle J. Führicha, dar továrníka Eisenbacha. Roku 1871 namaloval Rudolf Templer na objednávku G. Grohmanna pro vrbenský kostel obrazy Neposkvrněného početí a Snímání s kříže, r. 1889 Poslední soud a v následujícím roce Růžencovou Madonu. Kostelní lavice jsou dílem stolaře Johanna Rupricha jenž je rovněž autorem vyřezávaných částí všech tří oltářů.

V roce 1901 byl kostel, dosud bíle malovaný, vymalován opavským malířem Paulem Assmannem. V roce 1908 byl presbytář vydlážděn mozaikovou dlažbou a ostatní prostory mramorem. V jižní zdi byl v roce 1925 zřízen památník padlým v 1.světové válce, jehož reliéfní podobu vytvořil pravděpodobně Josef Oboth.

Hlavní oltář
Tvar podobný antickému chrámu, po stranách klečící cherubové. V rozích presbytáře stojí na postamentech sochy sv. Petra a Pavla, mezi nimi skulptura archanděla Michaela s mečem, váhami a přemoženým Satanem.

Boční oltáře
Vlevo oltář Panny Marie, naproti znázorňuje Josefa - patrona rodiny. Boční oltáře doplňují dvojice soch: vlevo sv. Jáchym a Anna, vpravo Zachariáš a Alžběta.

Napravo od oltáře sv. Josefa kazatelna bez nohy a za stříškou opatřenou bohatou figurální výzdobou, alegorií Víry, Naděje a Lásky.
Klenba lodi je vyzdobena čtyřmi nástropními malbami. Znázorňují Obětování Izáka, Zvěstování Panně Marii, Ježíše jako přítele dětí a sv. Alžbětu. Strop kněžiště nese v rozích malířské medailony se čtyřmi evangelisty a na západní straně presbytáře je zobrazena sv. Trojice.

Kostel vysvěcen s patřičnými ceremoniemi 29.4.1844.

Kostely a kaple ve farnosti

Dnes má svátek

kalendář jmen

Biblický citát

Nástěnka

Uvážlivost a neuspěchanost

Nekárej, dokud jsi nezkoumal, nejprve uvažuj, a potom vyslov své výtky.

Neodpovídej, dokud jsi nevyslechl, nikomu neskákej do řeči.

Číst dál...

Liturgické texty